Do Lužihor udržitelně a se spadlou bradou

Pokud stejně jako my dáváte přednost místům, která neplní první příčky průvodců, ale stále mají svůj genius loci, nechť je tento itinerář inspirací pro váš příští výlet.

Článek

Je pátek odpoledne a my s vidinou „proměnlivého“ počasí vyrážíme směr Lužické hory, konkrétně do obce Jítrava, která se, jak se později ukáže, hodí jako naprosto ideální výchozí místo k následujícím výletním cílům.

Ještě než se do toho ale pustíme, tak pod tímto ODKAZEM najdete všechny trasy a místa z článku uložené přehledně do aplikace Mapy.com – budou se vám zcela jistě hodit.

Jdeme na to.

Po příjezdu se rovnou ubytováváme v krásném a stylovém hotelu Jítravský Dvorec a padá nám čelist poprvé. Náš apartmán je totiž (na rozdíl od počasí) naprosto boží. Příroda nám naděluje první dávku deště a tak necháváme návštěvu Bílých (Sloních) kamenů na ráno a pomalou procházkou se vydáváme skrz malebnou Jítravu do místní pivnice, kde na nás, jak později zjistíme, čeká výjimečně dobrá večeře.

Lucka nám před cestou na večeři udělala čaj

Sobotní budík nařizujeme na šestou ranní…

…protože ještě před snídaní chceme stihnout již zmiňované skály, které jsou od hotelu vzdálené cca deset minut chůze.

Jítrava pohledem od Bílých skal

Bílé kameny, krásné, ale již poměrně známé místo, takže mu nebudeme věnovat tolik času. Jen bych na tomto místě rád upozornil, že na skály se nesmí lézt a jelikož jsou na hranici CHKO tak i létání s dronem je tu na povolení. Příspěvky na sociálních sítích bohužel ukazují, že tuto informaci asi moc lidí nemá.

Bílé (Sloní) skály

Jdeme snídat a to je zase panečku něco – gastro „orgie“ v tomto podniku bychom si nechali líbit častěji.

Trávník – další z malebných obcí tohoto kraje a zároveň místo, odkud začíná naše dnešní cesta s pracovním názvem „Naděje“. Vede totiž ke stejnojmenné nádrži, ve které se můžete klidně i vykoupat, což v letních dnech přijde vhod. Celkově má tato trasa lehce přes devět kilometrů a připravte si na ni alespoň čtyři hodinky. Po krátkém úvodním stoupání se otevírá nádherný výhled do krajiny a je pomyslnou vstupní branou do lesa, kterým cesta pokračuje. U krátké odbočky z hlavní cesty nacházíme skalní bránu u zříceniny hradu Milštejn, magické místo, kde rozhodně doporučujeme zastavit a načerpat místní atmosféru.

Skalní brána u zříceniny hradu Milštejn

O pár kilometrů dál už se nám otevírá pohled na malebné okolí nádrže Naděje. Plavky jsme tentokrát nebrali, nicméně předpověď se vyplnila a tak jsme si vody užili dostatečně.

Ale jak se říká – není špatného počasí, jen špatně oblečeného turisty a tak zvesela pokračujeme cestou dál, k dalším zajímavým bodům na této trase. Tím jsou dva bývalé vodní náhony, které si s trochou opatrnosti můžete i projít. Délka prvního z nich je 100 metrů, takže bez baterky bychom to nedoporučovali. Nicméně je to zážitek a určitě je nevynechte (nacházejí se kousek od trasy a jsou značené KČT). Devět kilometrů máme za sebou a jelikož je tato trasa okružní, tak přicházíme zpět do obce Trávník.

nádrž Naděje

Jen čtyři kilometry odsud se nachází další ze zajímavých míst – Křížová cesta ve Cvikově a můžeme s klidným svědomím říci, že je z těch, které jsme doposud viděli naprosto nejkrásnější. Podzim tu musí být dechberoucí.

Křížová cesta ve Cvikově

Pro dnešek už máme našlapáno celkem dost a tak se jen cestou zpět do Jítravy zastavujeme v obci Rynoltice omrknout podstávkové domy, které jsou architektonickým unikátem zdejší krajiny. Zde najdete ty nejzajímavější.

jeden z podstávkových domů

Ještě před večeří vyrážíme pomazlit zvířátka v okolí našeho hotelu. Samotná večeře, tentokrát přímo v naší hotelové restauraci, by se dala shrnout do jedné věty „nebe v hubě“, protože to co tu v místních podnicích předvádějí za gastro kouzla se jen tak nevidí.

Dobrota z místní restaurace

Po nedělní snídani nás čeká další trasa, tentokrát směr Červený Kámen. Mapa ukazuje necelých osm kilometrů a převýšení 360 metrů. Dobrá zpráva je, že většinu z nich si odbudete hned po prvních kilometrech krásnou lesní cestou. Samotný Červený Kámen nabízí nádherný panoramatický rozhled do okolní krajiny a jeden z nejhezčích výhledů na dominantu zdejšího kraje – Ještěd.

Výhledy cestou na Červený Kámen

Už když jsme vylezli na vrchol tak nám bylo jasné, že pořádná sprcha na sebe nenechá dlouho čekat. Pro větší zážitek z toho nakonec byla kroupová smršť, naštěstí jen poměrně krátká. Trasa je stejně jako naše první okružní a cestou zpět se ještě zastavujeme omrknout nejvýše položené pravěké místo – Jeřmanskou skálu. Už při příchodu je nám jasné, že pod tímto skalním převisem to musí být na nouzovou nocovačku naprosto dokonalé.

Výhled na Ještěd

Jeřmanská skála

Pro fanoušky zajímavých technických řešení doporučujeme omrknout nedaleký transbordér u Chrastavy, kterým se můžete pomocí své vlastní síly přemístit v dřevěné kleci přes Lužickou Nisu.

Transbordér

No a co by to bylo za výlet bez pořádného zámku. V našem případě zámku Lemberk, kolem kterého vede asi dvoukilometrová procházka, při které uvidíte například alej, která oficiálně patří k nejkrásnějším u nás, kapli Nejsvětější Trojice nebo Pivovarský rybník.

zámek Lemberk

Víkend je u konce a my už teď víme, že na krásu Lužických hor to bylo zatraceně málo. Při procházení mapy jsme viděli tolik dalších, zcela jistě zajímavých míst, že nám z toho šla hlava kolem. Pokud stejně jako my dáváte přednost místům, která neplní první příčky průvodců, ale stále mají svůj genius loci, nechť je tento itinerář inspirací pro váš příští výlet.

Lucka a Michal