Skalní hrad a poustevna Sloup
Pro všechny milovníky historie, záhad a divoké přírody máme jeden tip na výlet za dobrodružstvím. Sloup v Čechách je vesnice poblíž Nového Boru a její kulturně-přírodní bohatství vám vezme dech.
Skalní hrad Sloup je naší státní památkou oficiálně od roku 1958. Jeho historie je pochopitelně mnohem starší; nejstarší známky zdejšího osídlení totiž pocházejí až z pravěku. Jedná se o erodovaný pískovec sahající do výšky třiceti metrů nad okolní terén. Objekt sloužil k světským i náboženským účelům, detailní historie jeho využití je však trochu komplikovanější. První zmínky o hradním útvaru vybudovaném v této majestátní skále pocházejí ze třináctého století; jeho zakladateli byli příslušníci jednoho z nejvýznamnějších českých rodů Ronovců. Ti nebyli posledním rodem, kterému byl Sloup domovem. Po nich následovali Berkové z Dubé, kteří o sídlo sice později přišli, ale na krátkou dobu jim byl v budoucnu zase navrácen.
Neexistují přesné doklady, ani odhady toho, jak velký rozsah původní hrad měl. Dochovaly se totiž jen objekty vytesané do skály, ačkoli významná část hradu byla postavena ze dřeva. Zkázu této části paláce zavinil do jisté míry jeho dlouholetý obyvatel a majitel, Mikeš Pancíř ze Smojna, loupežný rytíř, který vystavil hrad Sloup mnohým konfliktům. Rytířovi nepřátelé své pokusy o útok završily v roce 1445 a hrad byl vypálen. Ačkoli Mikeš slíbil, že hrad už nikdy neobnoví, svůj slib porušil ihned po odchodu vojsk. Objekt poté sloužil ještě několika majitelům až do třicetileté války, kdy byl zničen zcela; samozřejmě však nadále zůstaly prostory umístěné přímo ve skále a ty byly dále využity.
Trvalo tomu jen několik málo desítek let, než se život na Sloupu znovu probral. V druhé polovině 17. století sloupské panství věnovalo hrad poustevníkům. I těch se zde vystřídalo několik a každý z nich prostor upravil podle svých potřeb. Patřil mezi ně například Václav Rincholín, autor zdejších stále existujících slunečních hodin. Štěpán Vilém Oldřich zase z několika stran vysekal do skály terasovitý terén. Posledním rodem, který místo vlastnil a udržoval, byli Kinští, a to až do druhé světové války. Hrabě Filip Josef Kinský poustevnu v osmnáctém století nabízel svým hostům jako výletní místo, přičemž byl hrad i se svým okolím pro tyto „rekreační“ účely upraven. Takto se na hrad Sloup dostala řada významných aristokratů.
Genius loci tohoto místa je často využíván ke kulturním a uměleckým účelům. Natočilo se zde několik filmů (například oblíbená česká pohádka S čerty nejsou žerty, kde zdejší skalní útvar nahradil temné prostory pekelné), dodnes se každoročně pořádají tradiční Koncerty při svíčkách.
Proč vám nabízíme výlet na Sloup? Nabízí se totiž varianta krátké i dlouhé verze výletu. Pro cestovatele burcované zejména estetickým cítěním bude jistě krásným zážitkem samotný výlet na hrad Sloup a spatření panoramat širokého okolí tvořeného skalními městy. Pokud jste ale příznivci aktivní dovolené, tato lokalita má stále co nabídnout. Skalní města se dají prozkoumat poměrně detailně; zajímat vás budou zejména vyhlídková místa, jeskyně a rozhledny v blízkém Konvalinkovém a Cikánském dole. Modlivý důl zase nabízí, jak název napovídá, mnoho skalních kaplí a krásnou křížovou cestu. Do Modlivého dolu se ale nemusíte trmácet pěšky, protože sem míří i autobus, konkrétně do zastávky „Svojkov, u zámečku“, kde vás možná překvapí zřícenina hradu Svojkov. Okolní města a vesničky nabízejí mnoho podobných staveb, ale také, což vás jistě potěší zejména v létě, mnoho rybníků a vodních ploch vhodných k rekreaci.
K samotnému hradu Sloup se lze dostat několika způsoby. Hrad je od železniční stanice vzdálen přibližně čtyři kilometry po červené trase, pohodlnější je jistě cesta autobusem na zastávku „Nový Bor, Bukovany, U sedmi trpaslíků“, ze které se k hradu dostanete pěšky za deset minut. Alternativně lze také využít zastávku „Sloup v Čechách“ na náměstí T. G. Masaryka, vzdálenost k hradu je z obou stran srovnatelná.
