Zřícenina hradu Starý Falkenburk

Skromné zbytky jednodílného hrádku s doposud nejasnými počátky stojící na vrchu Sokol jsou poprvé zmíněny v souvislosti s Vartenberky a zámkem Lemberk. Pokud si sem uděláte výlet, podívejte se na informace o tomto místě. 

Hrad byl vystavěn v předhusitském období. Jednodílný hrad oválného půdorysu leží na výrazné znělcové kupě. Obsahoval asi jen jednu větší stavbu na východní straně. Na západě bylo obvodovou hradbou vymezeno nádvoří s cisternou, po které je zde vidět prohlubeň. Hrad nese stopy opevnění z 1. poloviny 20. století. Obvod obíhá příkop sledovaný valem. Oválné hradiště bylo ze severu chráněno srázem a od jihu příkopem. Skromné zbytky zdiva naznačují, na východní straně hradiště nádvoří s úzkými staveními a na západní straně byl zřejmě věžovitý palác. 

Co víme o historii hradu

Hrad Falkenberk leží na česko-lužickém pomezí, na vrcholu zalesněného kopce Sokol mezi Petrovicemi, Heřmanicemi a Kněžicemi, které patřily k městečku Jablonnému v Podještědí. Chybějí však pramenné zprávy a koluje mnoho dohadů. V žádné z dochovaných listin z přelomu 14. a 15. století o majetkových převodech jablonských statků není o hradu zmínka. Na začátku 15. století jej postavili pravděpodobně Vartemberkové, držící tehdy ve vlastnictví Jablonné i Lemberk, které můžete také navštívit. Z Jítravského dvorce je to na zříceninu Starý Falkenburk hradu asi 12 km a dojedete tam autem do 15. minut. 

Funkce a osud hradu

Falkenberk nebyl panský sídlem. Vojenská posádka hradu chránila na severních hranicích přístup na vartemberské území. Protějšek lužického Karlsfriedu střežil záhvozdskou cestu mezi Ojvínem a Jablonným. V roce 1415 hrad přešel do rukou purkrabích z Donína, pánů na blízkém Grabštejně a Roimundu. V době husitské zůstali rabštejnští Donínové, stejně jako sousední lipští a milštejnští Berkové z Dubé katolíky ve spojení s lužickými městy. 

V roce 1424 došlo k tažení husitského hejtmana Bočka z Poděbrad na grabštejnské panství a proti Žitavě. Falkenberk odolal a hornolužičtí stavové sem dali posádku pod vedením Baltazara Wunsche. V roce 1429 hrad koupil stoupenec strany podobojí Jan Kolúch z Vesce a podnikal výpady do Žitavska. Jako odvetu hrad Lužičané na velikonoce roku 1431 vypálili. Po opravě roku 1437 znovu vyhořel. Rokem 1467 dějiny Falkenberku končí. 

Petrovice

Petrovice, původně Petersdorf, je podhorská vesnice, leží asi 4,5 km na sever od města Jablonné v Podještědí a je jeho součástí. Přes Petrovice vedla stará obchodní stezka z Čech do Žitavy a první zmínka o obci pochází z roku 1391. V roce 1620 přes Petrovice utíkal z Čech do slezské Vratislavi zimní král Bedřich Falcký. Na celnici se zastavil 19. srpna 1813 Napoleon a prohlédl si tu zdejší mapy. V Petrovicích je pozdně barokní Kostel Nejsvětější Trojice z roku 1829 s dřevěnou zvonicí a stojí zde i známá Tobiášova borovice. 

Heřmanice

Heřmanice, německy Hermsdorf, leží při česko-polské státní hranici asi 6 km jihozápadně od Frýdlantu. Sousedí s polskou obcí Bogatynia. Obcí protéká říčka Oleška a Heřmanický potok. Pravidelně se zde koná soutěž o nejlepší bramborový salát. Vítěz obdrží pytel brambor a upomínkový předmět ze zdejšího sklářského ateliéru Spiderglass. Kousek odtud je Kodešova skála. Čedičový skalní masiv se stěnou se vzácnými vějířovitými uspořádáními sloupců je přírodní památkou. Název nese po frýdlantském učiteli jménem Otakar Kodeš, který byl roku 1938 zastřelen příslušníkem sudetoněmeckého oddílu. Do obce zajíždějí z Frýdlantu autobusy ČSAD Liberec. Z Hrádku nad Nisou do Višňové vede přes Heřmanice i Pašerácká cyklostezka č. 3039.